Gymnázium Kroměříž a vodácký kurz na Berounce.
Prázdniny jsme si letos ještě o týden prodloužili a už jako Oktáva B. jsme vyrazili na poslední společné putování… Ráno, v pondělí 6. září, jsme nastoupili do autobusu a vydali se na dalekou cestu vstříc řece Berounce. Ve výchozí stanici Přívoz jsme ihned po vystoupení z autobusu převzali lodě, pádla, vesty,barely a vydali se po neznámé řece, po níž jsme, i přes občasné peripetie, zdárně dopluli až do cílového přístaviště ve městečku Nižbor. Během této 80ti kilometrové plavby jsme si vyzkoušeli nelehký život vodáků, nacvičili stavení stanů v rekordních časech, utužili třídní vztahy a poznali i krásy českých luhů, hájů a hradů Karlštejn a Křivoklát.
Na úspěšném zvládnutí kurzu, na který budeme ještě dlouho s láskou vzpomínat, se podíleli všichni zúčastnění, hlavně žáci 8.B. a pedagogické vedení, které nám bylo oporou na vodě i na souši, páni profesoři A. Pergl, R. Vašíček a M. Foltýn.
Oktáva B.
Anglie
Rok se s rokem sešel a studenti Gymnázia Kroměříž opět vyrazili na cestu do Velké Británie.Od 8. do 15.května poznávali život a krásy Oxfordu a okolí.Kromě odpoledních výletů se studenti zdokonalovali v anglickém jazyce v kurzech s rodilými mluvčími a také v rodinách,kde bydleli.Někteří si své nové rodiče tak oblíbili,že se odmítali vrátit ke svým vlastním.Celý zájezd samozřejmě nemohl končit jinak než návštěvou Londýna. Velkým zážitkem byl jistě The Tower of London s korunovačními klenoty nebo plavba po Temži. Pro velký úspěch budou určitě návštěvy země octových brambůrků,fish and chips a čaje s mlékem pokračovat.
Mgr. Hana Horáčková
Výběrový kurz Chorvatsko
Od 9. do 18. září proběhl výběrový naučně-turistický kurz na ostrově Mali Lošinj v chorvatském Kvarneru. Vybraných 30 studentů naší školy navázalo tímto pobytem na akci podobného zaměření v uplynulém školním roce.
Tělovýchovné aktivity (míčové hry, plavání, cyklistika) zde byly spojeny se získáním nových poznatků o přírodě a kultuře dané oblasti, o problematice ochrany přírody a environmentální výchově v rámci podvečerních přednáškových programů.
Vodácký kurz Gymnázia Kroměříž – Vltava
Předposlední týden školního roku jsme vyjeli spolu se septimou B na vodácký kurz na Vltavu. O půl deváté v pondělí ráno odjezd od školy, pětihodinová cesta do Jižních Čech, konečná ve Vyšším Brodě. Zpočátku jsme se učili ve vyšebrodském kempu zvládat tekoucí vodu, manipulovat se zapůjčeným vodáckým materiálem a stavět naše pětidenní příbytky. Po zvládnutí těchto věcí následovalo osobní volno, čehož mnozí využili k procházkám a průzkumům jihočeských měst. První, Vyšší Brod, okouzlil svým cisterciáckým klášterním komplexem a sprchami a la dvacet korun za minutu. Druhý den jsme sedli do lodí a spolu s kapitánem, ke kterému jsme byli přiděleni, jsme vyjeli směr Rožmberk. Po menších nesnázích spojených s permanentně mokrými háčky jsme dorazili do Rožmberka a opakovali postup včerejšího večera – tentokrát to byl státní hrad Rožmberk a vyhlídka na městečko, co potěšilo naši duši. Den třetí znamenal nejdelší trasu po Vltavě, střídavé počasí a spoustu soulodění a zpěvu. Ti lepší z nás, kteří se dosud nevykoupali, v krumlovském kempu vodě Vltavy neunikli – zde jsme byli křtěni našimi kapitány na vodáky. Večer v Krumlově byl i díky atmosféře města jedním z nejhezčích z celého týdne. Čtvrtý den jsme se loudali po Vltavě, slunce hřálo, my se radovali po předchozích deštivějších dnech, prádlo schlo. Se záměrem udělat večer táborák jsme sbírali dřevo již cestou přímo do lodí, s odvahou se již za tmy škrábali pro další a udatně se sázeli o to, kdo sežene více. Poslední večer, táborák bez špekáčků zato s kytarou, spousta zpívání a pospolitosti. Ráno budíček coby Včelí medvídci z kempových reprobeden, časný odjezd, poslední úsek Vltavy do Boršova u Českých Budějovic. Zde odevzdání vodáckého materiálu, poslední uvaření si a cesta autobusem domů. Některé z nás přepadla nostalgie ihned, na jiné přišla později, na ostatní snad také něco dolehlo. Všech pět dnů bylo nezapomenutelných, nestejných a nabitých zážitky. S láskou připomínáme tři naše báječné kapitány – Aleše Pergla, Pavla Hajnu a Radima Vašíčka.
Poznávací zájezd Francie a Monako
Snad každý má své určité představy, zažité, barevné či černobílé, beztvaré nebo přesné dané… Tak například, co si většina lidí představí pod pojmem jižně položeného území, oblasti Azurového pobřeží, regionu Provence? Snad nebudu lhát, když tvrdím, že mezi mnoha obrazy, které vyvstanou v paměti, je to také neodmyslitelně hezké, příjemné počasí. Nebe bez mráčku s typickým výhledem nikdy nekončícího moře. Krajina s levandulovými poli zalitá slunečními paprsky…Takovou tvář nám tato země samozřejmě poskytla, zastihli jsme ovšem i její méně vlídnou tvář (co se počasí týče…). Proč o tom ale vůbec píši?
Začnu tedy pěkně od počátku. Slovo dalo slovo a jako každý rok jsme se my, studenti Gymnázia KM, vypravili pod ochrannými křídly pí.uč.Turkové do země mnoha podob, do Francie. Musím uznat, že skvostným „předkrmem“ bylo dozajista Monako, které jsme navštívili ze všeho nejdříve. Jak už jsem nastínila v úvodu, představy o počasí se docela lišily ideálu, jenže to nám na nadšení neubralo zhola nic. Doslova jsme prochodili celé Monako křížem krážem, nechybělo Oceánografické muzeum, knížecí palác či kasino v proslulé čtvrti Monte-Carlo. V této dokonalé euforii, ale i totálním vyčerpání jsme přejeli pomyslné hranice (prakticky žádné neuvidíte) a namířili do města známé anglické promenády Nice. Další dny už běžely „ráz na ráz“ – našim zkoumavým pohledům neuniklo nic, co bylo v silách zhlédnutí během týdenního pobytu. Konkrétně jsme putovali přes malebné městečko St. Paul de Venize, Avignon, náhorní kamennou vesničku Baux de Provence, přírodní park Camarque, lodí jsme propluli „francouzskými Benátkami“ Port Grimaud. Nezapomněli jsme samozřejmě na filmem proslavené Saint-Tropez či římský akvadukt Pont du Gard. Sladkou tečkou nevšedního putování se stalo bezpochyby kosmopolitní přístavní město Marseilles. Ať už pevnost na ostrově If (ano, tam kde byl vězněn bájný Edmont Dantes alias hrabě Monte Christo), široké bulváry centra města nebo zapadnuté uličky, ve kterých není radno příliš se zdržovat.
Rozhodně ve mně tato exkurze zanechala nesmírný dojem, bohatý i interesantní, pestrý i rozmanitý… A protože si ráda pamatuji pouze pozitivní zážitky, musím přiznat, že po tomto zájezdu mi jich zůstane opravdu nepřeberné množství, čímž dodatečně s jistou nostalgií děkuji…
