Gymnázium Kroměříž

Na stejném místě jen o hodinu a půl později se uskutečnilo též vyřazení úspěšných maturantů a předání maturitních vysvědčení absolventům čtyřletého studia. Vedle zástupkyně SRPG paní ing. Banky Šimůnkové pozdravil přítomné starosta města Kroměříž pan mgr. Jaroslav Němec. I zde však ocitujme především z poděkování třídy pedagogům a rodičům.

Vážený pane řediteli, vážení profesoři, drazí rodiče a milí spolužáci,

dovolte, abych si i já v tuto slavnostní chvíli vzala slovo za třídu 4.A. Stojíme na tomto nádherném místě, abychom si připomněli společně strávený čas na Gymnáziu Kroměříž. Abychom se rozloučili s našimi profesory, se svými spolužáky a s krásnými čtyřmi lety.

Ráda bych teď oslovila především paní profesorky a pány profesory, kteří se nám nejvíce zapsali do srdce.

Paní profesorko Procházková, vy jste s námi strávila celé čtyři roky. Starala jste se o nás více jako o své děti než o žáky. Tím jste se vtiskla do našich životů.

Pane profesore Dohnale, děkujeme Vám, za ty vánoční hodiny angličtiny. Víme, jak rád jste s námi svátky prožíval.

Paní profesorko Pechancová, děkujeme za to, jak jste s námi i o přestávce dokázala rozebírat složité filozofické otázky. Upřímně, pořád nějak nedokážu uvěřit, že někdo může mít v sedm hodin ráno tolik energie.

Paní profesorko Levíčková, díky Vám, jsme se mohli všem chlubit, že jsme slyšeli královnin novoroční projev. To vypadalo velice sofistikovaně.

Pane profesore Kozmíku, díky vám víme, že i když nám bude v životě nejhůř, fyzikální vzorečky nás nikdy nezklamou.

Paní profesorko Havelová, mnozí z nás Vaší mysteriózní vědě nikdy neporozuměli, Vaše pikantní příklady nám daly zabrat, ale věřím, že mezi námi byli tací, s kterými jste si padla do noty.

Paní profesorko Fuksová, když se vám nepodařilo dokázat nám, jak je němčina krásná, dokázala jste nám, jak je krásné Německo a všechna jeho města.

Pane profesore Petříku, musím přiznat, že si doteď nepamatuji ani jeden název tanku, ale neskrývám obdiv k tomu, jak bezmezně tento předmět milujete a věnujete mu tolik času a energie.

Paní profesorko Ryšavá, nebylo jednoduché převzít třídu v posledním ročníku, ale vy jste to udělala s radostí a s úsměvem na tváři.

Pane profesore Zahnaši, neměl jste to s námi jednoduché. Německy jsme moc neuměli. Přesto vám patří náš obdiv za to, jak jste celé roky dbal v první řadě na slušné mravy.

Pane inženýre Skypalo, děkujeme za Váš výborný domácí sýr a za ten výborný nápad pomáhat maturantům ve svém volném čase.

Nyní bych se ráda vrátila k události ze začátku našeho školního roku a to byla změna, která se zapíše do historie gymnázia. Změna vedení školy. Všichni jsme nového pana ředitele přijali rádi a postupem času, jsme byli ještě radši, že tu s námi je. Nezapomenu, jak nám vřele přál hodně štěstí u maturity, jak dojatě se díval na vystoupení sboru a jak mile a příjemně se chová jak k žákům, tak k profesorům. Pane řediteli, je mi líto, že s Vámi v čele nemůžeme strávit víc času, ale přesto Vám chci popřát, ať vaše škola dál vzkvétá.

Když už jsem se rozloučila s našimi vyučujícími, ráda bych se také obrátila ke svým spolužákům. Tolikrát bylo za ty roky řečeno: „Já už chci pryč!“ Ale teď, teď už slýchávám jen: „Tohle byla ta nejlepší třída.“

A sama za sebe mohu říct, že jsem si v každém z vás našla něco, co jsem si dokázala oblíbit a s každým jsem si měla o čem povídat. Strávila jsem s vámi čtyři nezapomenutelné roky a prožila spoustu nezapomenutelných zážitků. Chci vám poděkovat za úžasně strávená léta. Pořád si nějak neuvědomuji, že už nebudeme zdobit na Vánoce třídu, že už nám nikdo nebude říkat, jak jsme nejhorší na škole a už nikdy neuvidím kluky, jak si na chodbě kopou se všemi kulatými předměty.

Nicméně, vše jednou končí a my se teď všichni rozcházíme po svých. Možná se potkáme ve stejných městech, ale nikdy už nebudeme nuceni shodnout se na tématu tabla nebo společně nepojedeme na lyžařský nebo vodácký kurz. Těším se, až se jednou za 10 nebo 20 let sejdeme a budeme na to všechno vzpomínat. Jsem moc hrdá na všechny, kteří maturitu zvládli a těm, kteří ji mají teprve před sebou, srdečně přejeme hodně štěstí.

Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu: Mami, tati, patří Vám velké díky za podporu. Za to, že jste snášeli naši nervozitu a podrážděnost. Maturita pro nás nebyla nic snadného, ale tuším, že přijde něco ještě těžšího. Budou to zkoušky na vysoké škole, budou to státnice a překážky v životě a já chci všem popřát, aby se Vám dařilo při všech těch výzvách a důležitých životních rozhodnutích.

A úplně nakonec, jsem si nechala slova pro někoho, kdo nás doprovázel od prvního dne na škole až do posledního. Někoho, koho jsem úmyslně nezařadila mezi ostatní profesory. Pane profesore Horáku, vy jste pro nás nebyl jen váženým profesorem, vy jste pro nás víc. Vždy Vás mrzelo, že jsme byli buď poslední, nebo věci dělali jinak, než se má, ale nakonec jste s láskou prohlašoval, že my musíme být vždy originální. Rád jste s námi jezdil na třídní výlety, a i když jste nám odmítal říci datum vašich narozenin, rádi jsme si ho zjistili a hromadně vám přáli všechno nejlepší. Děkujeme za to, že jste nás provázel a že jste nám odpustil všechny naše hříchy a děkujeme, že jste nám byl spravedlivým soudcem, obráncem a chápavým přítelem.

Děkujeme Gymnáziu Kroměříž za základ našeho budoucího vzdělání. Děkujeme všem z Vás, kteří jste nás provázeli na naší cestě k dospívání. Snad brzy na shledanou…

Vaše „4.A“