Karolína Salvadori uspěla v celostátní přehlídce SOČ
Mezi dny 19. a 21. 6. 2015 proběhla na VŠE v Praze celostátní
přehlídka SOČ, kam jsem v růžových barvách přijela hájit naši školu
s prací Nový derivát bambus[6]urilu. První den jsme se pouze ubytovali a
vyšli jsme na prohlídku prostor budovy, ve které jsme následující den měli před
vybranou komisí obhajovat naše práce. Komisi pro obor chemie tvořili:
Předseda: doc. Ing. Filip Bureš, Ph.D. (Univerzita Pardubice) - organická, materiálová a fyzikálně-organická chemie
Členové: doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. (Univerzita Karlova) - anorganická a koordinační chemie, Ing. Tomáš Potěšil, CSc. (Farmak Olomouc) - organická a farmaceutická chemie, Mgr. Tomáš Szotkowski, Ph.D. (Gymnázium Havířov) - chemie, biologie, Ing. Marcela Tkadlecová, CSc. (VŠCHT Praha, Zentiva) - fyzikální, analytická a farmaceutická chemie.
Večerního programu jsem se nezúčastnila, ale doslechla jsem se, že byl opravdu přínosný. Druhý den ráno jsme šli na snídani a já se poté vydala vylepit svůj poster. Obhajovat svou práci jsem měla až 12. v pořadí, takže jsem měla dostatek času na to, abych mohla podpořit své kamarády z jiných oborů. Po obědě však přišla řada na mě. Adrenalin mně v krvi stoupal, porota však působila poněkud unaveně. To se mi samozřejmě nelíbilo. Původně jsem chtěla zapůsobit profesionálně jako kolegové přede mnou, ale jelikož jsem v drtivé většině případů jejich výkladům i po 15 minutách rozuměla jako koza petrželi, tak jsem se rozhodla jít na to jinak. Jít na to po svém! Porota se okamžitě probrala, když jsem jim začala povídat o kyblíčcích a míčcích. Pan docent Kotek prohlásil, že „barbinovštější“ výstup nikdy za svou kariéru neviděl, ale v tu chvíli jsem netušila, zda je to kompliment, či nikoliv. Moc dobrý pocit jsem neměla, ale musela jsem podpořit svého kamaráda Ondru Zelinu (ten, se kterým jsem na fotce) a říkala jsem si, že alespoň jsem si to užila. Večer nás čekaly exkurze a já se vydala na secesní prohlídku Prahy.
Poslední den (den D), mělo proběhnout vyhlašování. Nastupovali jsme po jednotlivých oborech. Očekávala jsem, že jestli se dobře umístím, tak to bude 8. místo. Vyhlašování začalo a vyvolával nás pan prorektor doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. a začínal právě u mnou vysněného 8. místa. Vyvolal však jinou slečnu. Mé naděje se rozplynuly, a tak jsem dále bezmyšlenkovitě plácala jako lachtan. Při vyvolání 3. místa jsem tedy nedávala pozor, takže do mě kamarád musel šťouchnout, abych vůbec vystoupila z řady. Kromě 3. místa, které mě velmi potěšilo, jsem získala také širší nominaci na účast v zahraniční soutěži, cenu MŠMT, cenu CZ. NIC, cenu děkana FJFI ČVUT a cenu národního centra pro mladé chemiky. Pokud bych měla soutěž zhodnotit, tak bych řekla, že to byl neuvěřitelný zážitek, který je jen opravdu obtížně popsatelný.
